Jak resuscitovat v době pandemie Covid-19

Pokud se dostanete do situace, že někoho ve vašem okolí postihne náhlá zástava oběhu, pak klíčové je její rychlé rozpoznání a včasné zahájení resuscitace. To platí vždy. Vždy platí také to, že je třeba dbát i na bezpečnost zachránce. V době pandemie Covid-19 je na toto pravidlo třeba myslet dvojnásob. Při těsném kontaktu s dýchacími cestami pacienta může dojít k přenosu infekce.

Jak tedy provádět kardiopulmonální resuscitaci (KPR) v těchto dnech? V žádném případě nerezignovat na poskytnutí pomoci. Postup je však upraven s ohledem na riziko nákazy. Jakmile svědek (laik) pohledem zjistí, že osoba po náhlém kolapsu nereaguje na oslovení a nedýchá normálně, zahájí okamžitě KPR. Tedy stlačování hrudníku frekvencí 100 – 120 stlačení za minutu, včetně provádění defibrilace za pomoci automatizovaného externího defibrilátoru (AED), je-li dostupný. Zachránce by si před zahájením stlačování měl zakrýt ústa rouškou, je třeba počítat s tím, že pacient může být Covid pozitivní. Samozřejmě je třeba zavolat na tísňovou linku 155 a dbát rad operátora až do příjezdu záchranné služby.

Doplníme jen, že standardní KPR používají k přesnějšímu rozpoznání náhlé zástavy oběhu pohled, poslech a vnímání dechu na tváři zachránce. Protože v době pandemie se nedoporučuje blízký kontakt s pacientem a doporučuje se ke stanovení zástavy pouze pohled, může se stát, že resuscitace bude zahájena i u člověka, který náhlou zástavu oběhu nemá. V takovém případě lze předpokládat, že pacient se začne probouzet či bránit. Žádné vážné následky nehrozí, není třeba mít obavy.

Pozor, tento postup se týká srdeční zástavy u dospělých, u resuscitace dětí je i v době pandemie doporučováno provádět umělé dýchání z úst do úst.

A závěrem: Více než 70 % srdečních zástav v Evropě vzniká v domácím prostředí, kde první pomoc obvykle poskytují členové rodiny. V těchto případech se pochopitelně standardní postupy nemění.

Výše uvedené schválily: Evropská resuscitační rada, Česká resuscitační rada