Vyčkejte na místě a až do příjezdu záchranné služby poskytujte postiženému pomoc podle svých možností a instrukcí operátora. V případě potřeby – změny stavu pacienta (ZHORŠENÍ) – volejte opět linku 155. Telefon mějte stále u sebe, je možné, že operační středisko vás bude chtít opět kontaktovat. Naučte se pracovat s hlasitým odposlechem – můžete poslouchat instrukce operátora a přitom si uvolnit obě dvě ruce k provádění neodkladných výkonů.
Příjezd záchranářů urychlíte, pokud otevřete dveře, v noci rozsvítíte světlo (pokud možno více světel) a umožníte snadný příchod záchranářů k pacientovi. Možná budete vyzváni k tomu, abyste mávali na přilétající vrtulník. Na místě se řiďte pokyny pracovníků všech složek IZS.
Co nachystat?
Doklady pacienta, lékařské zprávy, informace o tom, jaké bere léky apod. (pomoci může tzv. Seniorská obálka). Možná budete operátorem požádáni o to, abyste sobě (popř. pacientovi, umožňuje-li to jeho zdravotní stav) nasadili respirátor.
Do příruční tašky (maximální rozměr 60 x 40 cm a do 5 kg hmotnosti) zabalte jen to nejnutnější.
Jaké posádky k vám mohou přijet?
Jestliže u pacienta dochází k selhávání základních životních funkcí, vyšle operátor vůz RLP. Jedná se o posádku ve složení lékař, zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Někdy nepřijede velká sanitka, ale malý osobní vůz. Jedná se o tzv. RENDEZ-VOUS neboli dopravu lékaře v setkávacím systému. Malým vozem (v našem případě je to škoda kodiaq) přijede lékař a řidič, za nimi pak často velká sanitka se záchranářem a řidičem. Malé osobní auto je mnohem mobilnější v dnešním hustém provozu, obvykle je tak na místě jako první. Může to být však i naopak, na místě je první vůz RZP, který byl v tu chvíli nejblíž místa události nebo byl vyslán na základě vyhodnocení tísňové výzvy. Mezitím se ale stav pacienta mohl zhoršit a vyžaduje přítomnost lékaře, pak je přivolán malý vůz. Obecně tento systém RV zvyšuje využitelnost lékaře, protože nevyžaduje-li transport pacienta jeho přítomnost, může se rychle uvolnit k další akci a být užitečný někde jinde.
Lékař, jak je všeobecně známo, je absolventem lékařské fakulty a musí mít odbornost v oboru urgentní medicína a medicína katastrof nebo v jiném základním oboru, např. anesteziologie a resuscitace, chirurgie, interna, všeobecné lékařství nebo pediatrie.
V největším procentu případů vyjíždí vůz RZP, ve kterém pracuje zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Část záchranářů absolvovala pomaturitní studium vyšší odborné nebo vysoké školy v oboru „zdravotnický záchranář“, část vystudovala obor „všeobecná sestra“ se specializovanou odbornou způsobilostí. Řidičem sanitky se může stát ten, kdo absolvoval akreditovaný kurz „řidič vozidla ZZS“, má řidičské oprávnění skupiny C a kladné stanovisko dopravního psychologa.
Dalším výjezdovým prostředkem ZZS je vrtulník. Posádku letecké záchranné služby v Jihomoravském kraji tvoří lékař, záchranář a pilot. Operátor vyšle vrtulník v případě nejvyšší naléhavosti, kdy předpokládáme závažný úraz nebo transport pacienta do specializovaných center (kardiocentrum, traumacentrum, popáleninové centrum apod.). Další indikací je vyslání do míst, kam se sanitkou dostáváme jen velmi obtížně. Například k dopravní nehodě na ucpané dálnici…
V některých případech může být na místě první inspektor provozu, pokud je právě nejblíž místa události. Inspektor je zároveň zdravotnickým záchranářem, a tak je školený v dovednostech poskytnout pomoc při jakémkoliv urgentním stavu. Speciálně využíván bývá i při velkých dopravních nehodách k organizaci zdravotnických týmů na místě události, v případě likvidace mimořádných událostí se uplatňuje jako vedoucí zdravotnické složky.
Jaký je tedy rozdíl mezi lékařem a záchranářem, pokud jde o poskytnutí přednemocniční péče? Zdravotnický záchranář si musí umět poradit s celou škálou zdravotního postižení, od zástavy oběhu a resuscitace, přes těžký úraz až po porod. Úkolem záchranáře je zahájení péče i řešení všech život ohrožujících stavů. Na některé výkony však nemá zdravotnický záchranář kompetence, proto je při předpokladu jejich využití vysílán lékař. Zdravotnický záchranář může podávat i medikaci v případě silného krvácení, křečí, hypoglykémie neboli nízké hladiny cukru v krvi, v ostatních případech další případnou léčbu konzultuje po telefonu s lékařem.
V rámci Jihomoravského kraje máme celkem 24 výjezdových základen včetně letecké záchranné služby, staráme se o 1,2 milionu obyvatel plus o návštěvníky kraje, rozloha našeho regionu je 7 195 kilometrů čtverečních. Přes den na tomto území operuje 55 posádek, v noci je těchto výjezdových skupin 52. Během 24 hodin evidujeme přibližně 300 výjezdů. Jak už výše zaznělo, ve většině případů k vám přijede zdravotnický záchranář, což odpovídá spektru tíže naléhavosti případů, které řeší zdravotnická záchranná služba. Věřte, že v případě lékaře i záchranáře jde o zkušené profesionály. Za všech okolností tak budete v dobrých rukou.
