Většina pacientů, která onemocní COVID-19, zvládne léčbu tzv. ambulantně, tedy doma.
Jak se léčit?
Jak chránit svoje okolí?
Jak rozpoznat, kdy už je to vážné a je třeba zavolat záchranku?
To vše se dozvíte v následujícím textu.
Příznaky
Asi 1/5 pacientů nemá žádné příznaky. U ostatních se projevují příznaky respirační nákazy či jiné celkové příznaky. Mohou být vyjádřeny jen některé, a to s různou intenzitou:
- Suchý dráždivý kašel
- Dušnost
- Bolest nebo škrábání v krku
- Rýma
- Horečka
- Únava, malátnost
- Bolesti svalů
- Bolesti hlavy
- Průjem
- Nechutenství, nauzea nebo zvracení
- Ztráta čichu a/ nebo chuti
V případě výskytu výše uvedených příznaků se může/ nemusí jednat o onemocnění COVID-19. Bez vyšetření PCR testem nebo rychlým AG testem však COVID-19 nelze vyloučit.
V případě zjištění výše uvedených příznaků a/ nebo při pozitivitě antigenního testu
- Kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře, PL bezodkladně vystaví žádanku na PCR vyšetření
- Proberte s lékařem příznaky vašeho onemocnění, jak se nyní cítíte a domluvte se na dalším postupu léčby
- Požádejte o vystavení neschopenky
V případě zjištění pozitivity
| Domácí izolace | omezte pohyb po bytě a ve společně používaných prostorech, pobývejte v samostatném, dobře větraném pokoji, omezte kontakt s ostatními členy domácnosti na minimum, noste respirátory při kontaktu se svými blízkými, dezinfikujte povrchy, pozor na bezpečnou manipulaci s prádlem pacienta, rukavice a roušky nevytřepávat |
| Vyvarujte se dlouhého ležení na zádech | střídejte ležení na břiše, na boku, sezení, projděte se po bytě několikrát denně |
| Zvlhčujte vzduch v místnosti | |
| Udržujte vzdálený kontakt s rodinou nebo přáteli či sousedy | několikrát denně telefonicky – důvodem je pravidelná kontrola stavu a donáška všeho potřebného |
|
Léčba: |
Pokud nemáte potíže, není potřeba žádná léčba, zajistěte dostatečný příjem tekutin a pravidelnou stravu a to, i když není žízeň a chuť k jídlu, dále příjem vitaminů a minerálů |
|
Při horečce: |
|
|
Při kašli: |
|
|
Léky na doporučení lékaře: |
|
|
Monoklonální protilátky: |
Indikuje ošetřující lékař. Podávají se v infuzi na specializovaných místech (v každém okrese), ideálně co nejdříve, max. do 10 dnů, od začátku příznaků. Jsou doporučené u osob ve zvýšeném riziku závažného průběhu:
|
| Sledujte svůj zdravotní stav | Pravidelně si měřte teplotu |
|
Sledujte barvu a množství moči (tmavá a málo znamená, že pijete málo a je potřeba zvýšit příjem tekutin) |
|
| Pokud máte domácí tonometr, měřte si tlak 3x denně. V případě příznaků jako malátnost, točení hlavy, kolapsový stav a zároveň setrvalý pokles tlaku o více než 20 mm Hg, případně setrvalý pokles pod 90 mmHg, konzultujte svého praktického lékaře. Tlakoměr ukáže i hodnotu pulzu. | |
| Pokud máte možnost, měřte si saturaci pulsním oxymetrem. Varující je setrvalý pokles hodnoty pod 93%* |
Při zhoršení stavu
U některých nemocných s mírnými potížemi může dojít zhruba po týdnu k významnému zhoršení stavu. Konzultujte svého praktického lékaře. Důvodem přijetí do nemocnice jsou obvykle následující příznaky:
- dušnost (pocit nedostatku vzduchu, který se objeví v klidu, při řeči nebo lehké fyzické námaze – např. cesta na WC)
- namáhavé nebo zrychlené dýchání > 25 dechů/ minutu u dospělého (pozor, u dětí je 25 dechů/ minutu normální, dýchají fyziologicky rychleji)
- zchvácenost
- porucha vědomí
- dehydratace a neschopnost příjmu tekutin
- setrvalá horečka nad 38,3, která nereaguje na správné podávání léků na horečku
- zrychlený puls (trvale nad 125/ min)
- hodnota saturace < 93%*
*Měření saturace pulsním oxymetrem:
Pulsní oxymetr je malý přístroj, který se upevní na prst, a který měří okysličení krve a frekvenci pulsu. Tuto funkci mají i některé sporttestery nebo chytré hodinky. V současné době je jeho domácí užití součástí mnoha doporučení pro sledování zdravotního stavu v domácí či sociální péči. Pulsní oxymetr může být výborným pomocníkem, ale také zlým pánem.
Falešně nízké hodnoty: lze naměřit při chybném nasazení na prst, při onemocněních, které způsobují špatné prokrvení končetin, při prochladlých prstech, ale i u nalakovaných nehtů.
Správné použití:
- u pacienta v klidu nasaďte pulsní oxymetr na prst a ponechte minim. 1 minutu nasazen, než budete odečítat hodnoty
- normální hodnoty jsou 94 – 98%, puls 60 - 100/ min
- u některých onemocnění (např. chronická bronchitida) jsou hodnoty saturace trvale nižší - i 90 - 93% - takový pacient obvykle svoje hodnoty zná, není důvod se znepokojovat
- varující je setrvalý pokles pod 93% u pacienta bez předchozího plicního onemocnění
- rizikový je setrvalý pokles pod 90% u pacienta v klidu, i když se cítí relativně dobře
- Pozor: špatně prokrvené prsty a tedy nižší saturace nebo nemožnost odečíst jakoukoliv hodnotu může nastat i při výrazné dehydrataci.
- Další hodnotou je rychlost pulsu. Při horečce bývá puls zvýšen oproti normálním hodnotám. Varovnou známkou je, pokud se hodnoty pulsu pohybují setrvale nad 125/ min
- pokud budete mít jakékoliv pochybnosti o naměřených hodnotách, kontaktujte svého praktického lékaře
Kdy volat záchranku?
Důvodem k výjezdu zdravotnické záchranné služby je vážný stav pacienta
- Bezvědomí – pacienta nelze probudit oslovením a zatřesením rameny nebo jeho vědomí je snížené oproti normálnímu stavu
- Namáhavé dýchání, dušnost – pacient se v klidu nebo při minimální fyzické námaze výrazně zadýchává. U onemocnění Covid-19 často vidíme neschopnost dojít na WC. Často bývá stav popisován jako extrémní vyčerpání, jedná se však o nedostatek kyslíku.
- Kolaps, mdloba – pacient je malátný, točí se mu hlava, naměříte nízký tlak
- Setrvalý pokles saturace u pacienta, jehož hodnoty byly normální
- Zchvácenost, setrvalá vysoká horečka, která nereaguje na antipyretika, neschopnost příjmu tekutin trvající několik dní
V ostatních případech konzultujte stav pacienta se svým praktickým lékařem.
Zdroj: Rady pacientům: Domácí léčba COVID-19, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, upraveno, zkráceno.